O uhelném kotli kolínské elektrárny se naposledy psalo před čtyřmi lety, kdy čtyři dny po Štědrém dni vybuchl vznícený uhelný prach v zauhlovacích prostorách, k požáru se sjelo 17 profesionálních, dobrovolných i podnikových hasičských jednotek z Čáslavi, Kutné Hora, Mladé Boleslavi, Poděbrad, Červených Peček, Malína, Libice nad Cidlinou, Nové Vsi I, Nových Dvorů, Ovčár, Starého Kolína, Velkého Oseka, Veltrub a z mladoboleslavské Škodovky a hořící elektrárna se objevila i v nejsledovanějším tuzemském zpravodajském pořadu, večerních Televizních novinách na Nově.

Letošek byl pro elektrárnu přelomový - v dubnu byla spálena úplně poslední tuna hnědého uhlí, následně byl jeden nepotřebný uhelný kotel odstaven a druhý byl přestavěn na spalování biomasy. Přestavba kotle a vybudování zařízení pro příjem, skladování, třídění a dopravu biomasy stálo 260 milionů korun, přičemž 156 milionů pokryla dotace z Modernizačního fondu.

Pro elektrárnu by za současných podmínek na trhu výroba elektřina nebyla rentabilní, a tak se soustředí na výrobu tepla. Provozuje 25 kilometrů parních sítí a teplem zásobuje v Kolíně přes 9 tisíc domácností, nemocnici, školy i některé podniky. Elektrárna plánuje v přestavěném kotli spálit cca 60 tisíc tun biomasy (především dřevní štěpky a rostlinných pelet) ročně, což pokryje cca 85 procent potřebného množství suroviny k výrobě tepla. Zbylých 15 procent spotřeby "dokryje" druhý kotel, spalující zemní plyn.